Často přemýšlím, proč hodně lidí touží po Caminu, ale nakonec se na něj nevypraví. Nebo vypraví, ale až po velmi, velmi dlouhé době. Sepsala jsem pro vás proto blogový článek, ve kterém popisuji 5 nejčastějších překážek, proč tomu tak je. Zároveň jsem se ale pokusila najít nějaká řešení, jak tyto překážky překonat. Moc doufám, že vás článkem nakopnu na své první Camino doopravdy konečně vyrazit 🙂
Překážka č. 1 – nemáte dostatek času
Pravděpodobně máte časově náročné pracovní nebo rodinné povinnosti, které vám neumožňují (ať už reálně nebo domněle) dopřát si delší pauzu na absolvování cesty, která může trvat i několik týdnů či dokonce měsíců.
Máte malé děti
Sama vidím, jak je náročné najít si čas sama pro sebe, když se starám o malé děti. Teď rozhodně nemůžu jen tak na měsíc vyrazit sama pryč z domu a toto období ještě chvilku potrvá.
Na druhou stranu, proč do putování nezapojit děti? Chápu, že to nejde se všemi dětmi, protože každé dítě je jiné, ale s většinou dětí se dá cesta vymyslet tak, že si ji užijí všichni zúčastnění.
Camino nemusí trvat hned měsíc, nemusíte dorazit až do Santiaga a nemusíte spát ve sdílených ubytovnách. Jak si můžete přečíst v mém blogovém článku z léta, taková 11denní svatojakubská cesta po Čechách je reálná i s dítětem v kočárku.
Já jsem zatím tolik odvahy nenašla, ale spousta lidí chodí s dětmi i delší trasy po Španělsku nebo Portugalsku a klidně s nimi dojdou až do Santiaga.
Staráte se o nemocného člena rodiny
Možná se staráte o nemocného člena rodiny. V takovém případě je velmi těžké na chvíli odejít. Ale opět se zde ve většině případů dají najít možnosti, jak to udělat. Musí pomoct rodina nebo existují různé odlehčovací služby, které se o nemocného člena rodiny na chvíli postarají za vás. Ráda bych zdůraznila, že v tomto případě je velmi důležité doopravdy vyrazit, aby jste si odpočinuli a dočerpali energii, ze které pak můžete žít spoustu dalších náročných měsíců. A opět zde platí, že v přece nemusíte odcházet hned na měsíc, ale 7-14 dní je myslím reálných.
V práci vás nechtějí pustit
Nemůžete si vzít tolik volna v práci najednou? Někteří zaměstnavatelé nechtějí dávat měsíc dovolené v kuse, ale to potom stojí za to zvážit, zda v takové práci chci zůstávat, když by mi zaměstnavatel neumožnil splnit si svůj Camino sen. V některých životních obdobích člověk o práci přijít nechce, to chápu, ale přece taková nesvoboda nemůže trvat celý život.
Neumím si představit, že bych zůstala třeba 10 let v práci, kde mi toto za celou dobu ani jednou zaměstnavatel neumožnil. Mnoho poutníků, které jsem na cestě potkala, dalo výpověď v práci a na Caminu přemýšleli, co doopravdy chtějí dál v životě dělat.
Celý život je hledání rovnováhy mezi povinnostmi a plněním snů. Člověku se také v průběhu života různě mění priority. Třeba se jednou odvážíte dát prioritu Caminu. Ale nechci vás k tomu přímo navádět, protože důsledky svých rozhodnutí si pak ponesete vy sami.
Nemusíte hned podávat výpověď. Někteří zaměstnavatelé vám dovolí vzít si neplacené volno, takto jsem se dostala na svoje nejdelší Camino i já. Z osobních důvodů jsem si vzala v zimě několik měsíců neplaceného volna a v rámci toho jsem vyrazila i na Camino Francés.
Překážka č. 2 - nemáte dost peněz
Našetřete si...
Odkládejte si každou malou částku, co můžete, stranou. Vzdejte se na nějakou dobu věcí, které nejsou úplně nezbytné. Myslím, že málokdo, pro koho je Camino doopravdy priorita, si třeba za pár let nedokáže na svoje vysněné Camino našetřit.
...nebo prostě jděte low cost
Na Caminu nemusíte utratit zase tolik peněz. Můžete si potraviny po cestě nakupovat v supermarketu, kde je koupíte za podobnou cenu jako v Čechách. Můžete si vařit na vlastním kempovém vařiči. Můžete spát na divoko ve vlastním stanu, který jste koupili z druhé ruky. Spacák, který vám ušila babička před 40 lety taky není ostuda. Nemusíte mít ani jeden kousek merino oblečení ani nejmodernější trailové boty. Batoh na cestu vám někdo určitě rád půjčí.
Nemusíte začínat hned ve Španělsku, ale můžete pro začátek dojet třeba dvě hodiny vlakem ke jedné z českých svatojakubských tras, kterou máte nejblíž od domu. Pokud to pro vás není řešení a chcete jet nutně do Španělska nebo Portugalska, můžete cestou tam a zpět stopovat. Nebo si koupit letenky mimo sezónu a ve velkém předstihu, to za ně dáte výrazně méně. I některé vlakové nebo autobusové jízdenky se dají v předstihu koupit s velkou slevou.
Překážka č. 3 – nechcete jít sám/sama
Bojíte se osamělosti
Neumíte si představit, že byste šli někam sami a nemohli s nikým hned sdílet svoje zážitky. Jakožto introvert jsem tento problém sama nikdy neměla. Nehodlám vás ale přesvědčovat, že jít sám/sama je lepší, protože budete mít více prostoru pro sebe a svoje myšlenky. Chápu, že ne každý to tak má. Pokud opravdu nechcete vyrazit sami, najděte si parťáka/parťačku.
Můžete oslovit své kamarády a známé nebo si dát někde inzerát. Na webu ultreia.cz je přímo sekce SOUPUTNÍK, která je k tomu určená. Nebo se zkuste poptat na facebooku na diskuzním fóru o svatojakubských cestách.
Ale i když nikoho nenajdete, na Caminu ve Španělsku ani v Portugalsku stejně nikdy nebudete doopravdy sami. Někoho potkáte jednou, s někým se budete potkávat pravidelně a další poutník se stane třeba vaším dobrým kamarádem nebo dokonce parťákem. Však uvidíte.
Bojíte se, že vám někdo ublíží
Tento bod se týká zejména žen. Možná máte strach jít sama a nikoho k sobě nemůžete sehnat a bojíte se oslovit někoho cizího. Chápu, že je velmi těžké takovýto strach překonat, protože spousta žen byla ke strachu vychovávaná od dětství, kdy jim maminka pravidelně kladla na srdce, ať si dávají pozor a nechodí po setmění venku samotné. Dám vám pár rad, jak se bát méně:
- Nekoukejte na horory. Já na ně nekoukám snad už od puberty, protože jinak bych se v životě neodvážila spát sama v lese ve stanu.
- Nečtěte nějakou dobu zprávy, hlavně ty děsivé. Lidé jsou převážně neškodní, ale o tom se nepíše ani nemluví, protože to není pro nikoho zajímavé.
- Absolvovujte základní kurz sebeobrany. Pomůže vám dodat sebevědomí a naučí vás základní techniky toho, jak se bránit, a hlavně vás naučí, jak se pokud možno vyhnout konfliktu dřív, než nastane.
- Zarezervujte si penzion/hotel. Není to ostuda. Nemusíte hned spát ve stanu v lese nebo ve společné ubytovně, když se opravdu bojíte.
- Uvědomte si, že je velmi málo pravděpodobné, že vám ublíží nějaký muž zrovna na Caminu. Proč by to dělal? Statisticky je mnohem pravděpodobnější, že ženě ublíží někdo, koho žena zná, a stane se to na známém místě (doma, ve městě), než někdo cizí v lese nebo na Caminu ve Španělsku.
Bojíte se divokých zvířat, zejména toulavých psů
My v Čechách žijeme na jednom z nejbezpečnějších míst na světě. Kdy jste naposledy slyšeli, že by v Čechách někoho napadl třeba medvěd? A ve Španělsku? Ano, ve Španělsku by na vás mohl zaútočit toulavý pes. Píšu o tom v jednom ze svých dřívějších blogových článků Toulaví psi na Caminu. Ale je to velmi málo pravděpodobné.
Jestli se to někomu z vás stalo, budu moc ráda, jestli budete svůj zážitek sdílet v komentáři pod článkem. Když jsem se vás na to nedávno ptala na vaše zkušenosti, jeden z vás, čtenářů, mi jeden nepříjemný zážitek s agresivními psy vylíčil. Naštěstí se ale nakonec nestalo nic vážného.
Překážka č. 4 – nedomluvíte se jinak než česky
Strach z této překážky je pochopitelný, ale nemusí to znamenat, že bez znalosti cizího jazyka se na Camino vydat nemůžete. Můžete se před cestou naučit pár španělských slovíček nebo si do mobilu nainstalovat slovník. Nebo tomu můžete nechat volný průběh a, věřte nebo ne, ono se vždycky rukama nohama nějak domluvíte.
Více o tom píšu ve článku Jak se Drahuška domluví??? nebo přímo v eBooku Pouť do Santiaga: Podrobný návod, jak se připravit. V eBooku jsem pro vás připravila stovku nejzákladnějších španělských slovíček a frází, se kterými se na Caminu setkáte. Doplnila jsem k nim i výslovnost a v pracovních listech (bonus k eBooku) si je můžete ještě znovu procvičit.
Pokud je pro vás jazyková bariéra nepřekonatelná, vydejte se pro začátek na jednu z českých svatojakubských cest. Nejsou sice zatím tolik rozšířené jako cesty ve Španělsku nebo Portugalsku, ale pomalu kolem nich vzniká užitečná infrastruktura a začíná po nich chodit více a více lidí.
Překážka č. 5 – bojíte se, že Camino nezvládnete fyzicky
Možná nejste zvyklí chodit nebo máte nějaké zdravotní omezení. Ale tomu se dá ve většině případů snadno přizpůsobit. Naplánujte si cestu tak, aby vám vyhovovala a abyste ji zvládli. Nemusíte ujít denně 30 kilometrů, stačí 5. Vemte si jenom tolik věcí, kolik unesete. Trochu se před cestou rozchoďte, vyrážejte třeba o víkendech na pěší výlety po okolí a postupně si přidávejte kilometry.
Nezapomeňte si s sebou vzít všechny nutné léky. Naplánujte si jednodušší trasu a nechoďte v nejtužší zimě nebo v parném létě.
Věřím, že na Camino může vyrazit skoro každý, ale musí prostě to Camino přizpůsobit sobě a svým možnostem. Mimochodem, na některých částech Camina můžete běžně potkat i poutníky, kteří Camino zdolávají pomocí invalidního vozíku nebo je kamarádi vezou na speciální jednokolce.
Napadají vás ještě nějaké další překážky, které vám brání v Cestě? Budu ráda, když se o ně podělíte v komentářích, nebo mi o nich napíšete na email putujeme@adamikulova.cz
V nohách mám jako zkušená poutnice TISÍCE kilometrů.
Na svatojakubské cestě (Caminu) jsem byla už 7x.
Mám více než 10 let zkušeností získaných metodou pokus-omyl.
Dalo mi to do života obrovské množství podnětů, nových impulzů a zážitků, které vedly k radostnějšímu a spokojenějšímu životu.
Jsem autorkou eBooku Pouť do Santiaga: Podrobný návod, jak se připravit
Také jsem autorkou eBooku Pouť do Santiaga: Kterou trasu vybrat?
Skvělé moc děkuji snad se někdy vypravím…Lenka
Držím palce, Lenko! 😉
Dekuji za podnětné myšlenky. Mohu pridat svou zkušenost z Camina Ingléze. Nedošla jsem, a bylo to moc naročné. Chce to opravdu mít znalosti se zamluvenim ubytovani, dobrou fyzickou kondici a být odpočatý a taky mladý. Tři roky mi to nevyšlo, tak jsem narychlo vloni vyrazila. A dopadlo to dost špatně. Vubec mi nedošlo, že při péči po trech letech o ochrnuteho manzela, uz nemam tu sílu jako dřív a radeji jsem mela jet relaxovat k moři a ne camino s batohem.